Černilovský znak

Černilovský znak

Zdůvodnění figur v 1. a 4. poli

Obec Černilov, za Václava II. a Karla IV. dědičná obec královská, pak od r. 1780 do 1918 c.k. obec na komorním panství Smiřice, používala v století devatenáctém u vědomí svého zvláštní postavení vůči obcím jiným - pečetě s českou korunou královskou na spodu doprovázenou dvěmakřižmo přeloženými listy palmovými. Tato znamení byla v našem návrhu znaku použita jako doklad a symbol dávných tradicí.

Zdůvodnění figur v 2. a 3. poli

Po válce 30leté, za katastrofálně nízkého stavu obyvatel, byl jejich počet doplněn německými kolonisty ze Slezska a českých Krkonoš. Ti dali svému novému domovu - obci vlastní název - Hengstenberg či též Schalackendorf. J.G. Sommer ve svém díle o Království českém (1836) ještě tyto názvy zná a uvádí. Pěkné německé jméno obce - Hengstenberg = Hřebčí hora, je dobře vyjádřitelné heraldicky. Černý hřebec stojící na vrchu (hoře) v 2. a 3. poli složeném znaku, je tedy znakem mluvícím. - Černá tinktura zvířete i vrchu volena vzhledem k výmluvnému českému názvu obce.

Znak schválil dne 12.11.1969 Dr.Iv.K.J.Štalf O.E.C.S.A.,člen Čs. společnosti genealogicko-heraldické, Heraldistického klubu při vojenském ústavu, Heraldicko - faleristické sekce, Čs. společnosti drobné plastiky a Heraldicko - genealogické společnosti "Adler" ve Vídni. Z právního hlediska se o skutečný znak nejednalo, neboť v době jeho vzniku neměly obce bez městského statutu k užívání znaku právo, to získaly teprve s novým zákonem o obcích v roce 1990. Oficiálně byl znak schválen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Janem Hamáčkem 27. listopadu 2014.